Právní pomoc se dle advokátního tarifu počítá z hodnoty sporu, což je částka, o kteoru ve sporu jde. Když jde o žalobu na plnění (peníze), tak je to částka, o kterou se soudíte. Zde je vstup do kalkulačky.
Nicméně advokátní tarif pak uvádí situace, jak ohodnocuje (jakou tarifní hodnotu mají) typy právní pomoci, kde vyloženě o peníze jít nemusí (např. podání správní žaloby, žaloby na ochranu osobnosti apod.). Konkrétně jsou tyto situace oceněny následovně.
Tarifní hodnota
§ 8
(1) Není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jak hodnota pohledávky, tak i dluhu. Při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok.
(2) Je-li předmětem právní služby opětující se plnění, stanoví se tarifní hodnota součtem hodnot těchto plnění; jde-li však o plnění na dobu delší než pět let nebo na dobu neurčitou, stanoví se jen pětinásobkem hodnoty ročního plnění.
(3) Je-li zákonem stanoveno spojení dvou nebo více věcí ke společnému projednání, považuje se za tarifní hodnotu hodnota věci, která je nejvyšší.
(4) Při výkonu rozhodnutí nebo exekuci (dále jen „výkon rozhodnutí“) pro opětující se plnění je pro stanovení tarifní hodnoty rozhodná jen hodnota splátek, které jsou v době nařízení výkonu rozhodnutí již splatné.
(5) Ve věcech zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se vychází z ceny celé věci po odečtení ceny podílu klienta, směřuje-li návrh na přikázání věci klientovi nebo v případě návrhu na prodej věci. Směřuje-li návrh na přikázání věci ostatním spoluvlastníkům, vychází se z ceny celé věci po odečtení ceny podílu ostatních spoluvlastníků. V případě návrhu na reálné rozdělení věci se vychází z ceny celé věci.
(6) Ve věcech vypořádání společného jmění manželů se vychází z poloviny hodnoty všech jednotlivých věcí, pohledávek a dluhů, které strany učinily předmětem vypořádání.
(7) V dědických věcech se za tarifní hodnotu považuje obvyklá cena zůstavitelova majetku odpovídající výši dědického podílu klienta.
§ 9
(1) Nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi a není-li dále stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu částka 30 000 Kč.
(2) Ve věcech péče soudu o nezletilé, osvojení, podpůrných opatření, svéprávnosti, nezvěstnosti a smrti, přivolení k zásahu do integrity, přípustnosti převzetí nebo držení ve zdravotním ústavu, ve věcech opatrovnických a ve věcech výživného zletilých dětí se považuje za tarifní hodnotu částka 10 000 Kč.
(3) Částka 65 000 Kč se považuje za tarifní hodnotu ve věcech:
a) určení, zda tu je právní vztah nebo právo, určení neplatnosti právního jednání, jde-li o určení práva k věci penězi neocenitelné nebo jde-li o určení neplatnosti právního jednání, jehož předmětem je věc nebo plnění penězi neocenitelné,
b) žalob na projev vůle směřující ke vzniku, změně nebo zániku právního jednání, jehož předmět je penězi neocenitelný,
c) zřízení nebo zrušení věcného břemene nebo práva stavby a dalších práv a povinností z věcných břemen nebo práva stavby,
d) osobnostních práv, ve věcech ochrany proti uveřejňování informací, které jsou zneužitím svobody projevu, slova a tisku podle právních předpisů o hromadných informačních prostředcích, a ve věcech vyplývajících z uplatňování práv a povinností podle právních předpisů o ochraně osobních údajů nebo podle právních předpisů o ochraně průmyslového a jiného duševního vlastnictví, bez návrhu na náhradu nemajetkové újmy, nebo
e) nájmů nebytových prostor, staveb a pozemků, nejde-li o peněžité plnění,
f) vyplývajících z uplatňování práv a povinností podle právních předpisů o ochraně proti nekalé soutěži, bez návrhu na přiměřené zadostiučinění.
(4) Částka 113000 Kč se považuje za tarifní hodnotu ve věcech
a) určení, zda tu je právní vztah nebo právo, určení neplatnosti právního jednání, jde-li o určení práva k věci penězi neocenitelné nebo jde-li o určení neplatnosti právního jednání, jehož předmětem je věc nebo plnění penězi neocenitelné, jde-li o obchodní závod, nemovitou věc, nebo právo z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví,
b) rozhodovaných v řízení v otázkách svěřenských fondů, obchodních společností, družstev a jiných právnických osob, a dále ve věcech rozhodovaných v insolvenčním nebo obdobném řízení.
(5) Částka 88000 Kč se považuje za tarifní hodnotu ve věcech žalob, kasačních stížností a dalších právních věcí projednávaných podle soudního řádu správního, s výjimkou věcí podle § 10b odst. 5, a dále ve věcech projednávaných podle části páté občanského soudního řádu.
(6) Částka 128000 Kč se považuje za tarifní hodnotu ve věcech ústavních stížností, s výjimkou věcí podle odstavce 2. Jde-li však o opatrovnickou věc, péči soudu o nezletilé nebo osvojení, považuje se za tarifní hodnotu ve věcech ústavních stížností částka 30000 Kč.
(7) Při výkonu funkce ustanoveného opatrovníka ve věcech podpůrných opatření, svéprávnosti, nezvěstnosti a smrti, přivolení k zásahu do integrity, přípustnosti převzetí nebo držení ve zdravotním ústavu a zrušení a likvidace právnické osoby se považuje za tarifní hodnotu částka 5000 Kč.
§ 9a
(1) Výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva, nejvýše však částka 500000 Kč, se považuje za tarifní hodnotu ve věcech
a) osobnostních práv, ochrany proti uveřejňování informací, které jsou zneužitím svobody projevu, slova a tisku podle právních předpisů o hromadných informačních prostředcích, a ve věcech vyplývajících z uplatňování práv a povinností podle právních předpisů o ochraně osobních údajů, s návrhem na náhradu nemajetkové újmy,
b) vyplývajících z uplatňování práv a povinností podle právních předpisů o ochraně průmyslového a jiného duševního vlastnictví s návrhem na náhradu nemajetkové újmy, s výjimkou věcí podle odstavce 3,
c) podle právních předpisů o ochraně proti nekalé soutěži s návrhem na přiměřené zadostiučinění, s výjimkou věcí podle odstavce 3,
d) určení, zda tu je právní vztah nebo právo, určení neplatnosti právního jednání, jde-li o obchodní závod, nemovitou věc, nebo právo z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, lze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích.
(2) Ve věcech vyplývajících z uplatňování práv a povinností podle právních předpisů o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, s návrhem na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, se za tarifní hodnotu považuje
a) výše přiznané náhrady, nejvýše však částka 500000 Kč, byla-li přiznána náhrada nemajetkové újmy v penězích,
b) částka 30000 Kč v ostatních případech.
(3) Ve věcech vyplývajících z uplatňování práv a povinností podle právních předpisů o ochraně průmyslového a jiného duševního vlastnictví s návrhem na náhradu nemajetkové újmy a podle právních předpisů o ochraně proti nekalé soutěži s návrhem na přiměřené zadostiučinění, jde-li o věci týkající se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti, se považuje za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva.
§ 10
(1) Při obhajobě v trestním řízení ve věcech, ve kterých soud prvního stupně rozhoduje v neveřejném zasedání, se považuje za tarifní hodnotu částka 1 000 Kč.
(2) Při obhajobě v trestním řízení, nejde-li o věci podle odstavce 1, se považuje za tarifní hodnotu částka
a) 10 000 Kč, jde-li o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje jeden rok,
b) 40 000 Kč, jde-li o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje jeden rok a nepřevyšuje pět let,
c) 75 000 Kč, jde-li o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let a nepřevyšuje deset let,
d) 113 000 Kč, jde-li o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody převyšující deset let anebo za který lze uložit výjimečný trest.
(3) K zákonnému snížení sazby u mladistvých se nepřihlíží.
(4) Při výkonu funkce opatrovníka, který byl ustanoven obviněnému podle § 34 odst. 2 trestního řádu nebo obviněné právnické osobě podle § 34 odst. 5 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, se za tarifní hodnotu považují částky podle odstavce 2.
(5) Při zastupování poškozeného v trestním řízení se za tarifní hodnotu považují částky podle odstavce 2. U úkonu právní služby, který je potřebný k uplatnění nároku poškozeného na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení, se za tarifní hodnotu považuje výše přiznané peněžní částky, je-li vyšší než tarifní hodnota určená podle odstavce 2; tarifní hodnota určovaná z výše náhrady nemajetkové újmy v penězích však činí nejvýše částku 500000 Kč.
(6) Při výkonu funkce opatrovníka, který byl ustanoven poškozenému podle § 45 odst. 2 trestního řádu nebo § 34 odst. 5 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, se za tarifní hodnotu považují částky podle odstavce 5.
§ 10a
Při zastupování dítěte mladšího 15 let v řízení podle hlavy III zákona o soudnictví ve věcech mládeže se považují za tarifní hodnotu částky podle § 10 odst. 2. Přitom se vychází z výše trestních sazeb stanovených zákonem pro trestný čin, jehož znaky by naplnil čin jinak trestný dítěte mladšího 15 let, pokud by bylo trestně odpovědné.
§ 10b
(1) Při zastupování ve správním řízení se považuje za tarifní hodnotu částka 18000 Kč, není-li dále stanoveno jinak.
(2) Při zastupování v řízení o přestupku se považuje za tarifní hodnotu částka
a) 10000 Kč, jde-li o přestupek, za který zákon stanoví pokutu, jejíž horní hranice nepřevyšuje 1000000 Kč,
b) 40000 Kč, jde-li o přestupek, za který zákon stanoví pokutu, jejíž horní hranice převyšuje 1000000 Kč a nepřevyšuje 10000000 Kč,
c) 75000 Kč, jde-li o přestupek, za který zákon stanoví pokutu, jejíž horní hranice převyšuje 10000000 Kč.
(3) Jde-li o přestupek, za který zákon stanoví pokutu, jejíž horní hranice je stanovena procentem či podílem z rozhodné částky nebo jejím násobkem, považuje se pro účely odstavce 2 za horní hranici takto určená hodnota. Jestliže je horní hranice vedle toho stanovena také pevnou částkou, použije se hodnota určená podle předchozí věty v případě, že je vyšší než horní hranice stanovená pevnou částkou.
(4) Při zastupování při správě daní se považuje za tarifní hodnotu
a) výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva, nejvýše však částka 500000 Kč, nebo
b) částka 75000 Kč, nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi.
(5) Ve věcech žalob, kasačních stížností a dalších právních věcí projednávaných podle soudního řádu správního, jde-li o rozhodnutí vydané správcem daně, se považuje za tarifní hodnotu
a) výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva, nejvýše však částka 500000 Kč, nebo
b) částka 113000 Kč, nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi.