Ochrana osobnosti

Ochrana osobnosti v sobě zahrnuje ochranu života, zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, soukromí, jména a projevů osobní povahy. Z povahy věci se rozumí, že ochrana osobnosti se vztahuje pouze k fyzickým a nikoli k právnickým osobám.

Fyzická osoba má právo se zejména domáhat, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu její osobnosti, aby byly odstraněny následky těchto zásahů a aby jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění. Právo na přiměřené zadostiučinění může být přiznáno i v penězích.

S ochranou osobnosti souvisí i zásahy do soukromí prostřednictvím médií. Zde se zpravidla využívají další práva, která jsou upravena v tiskovém zákoně a v zákoně o provozování rozhlasového a televizního vysílání, jako je právo na omluvu a právo na dodatečné sdělení.

Věšina nároků, které je možné použít při ochraně osobnosti vyžaduje speciální typ žaloby na soudě. Jedná se o poměrně komplikované žaloby zejména co do formulace žalobních nároků, neboť je třeba soudu vysvětlit a přesvědčit ho, v čem spočívá zásah do osobnostních sfér žalobce.

S ochranou osobnosti souvisí též ochrana osobních údajů. Ochrana osobních údajů je v ČR vnímána převážně jako povinnost získávat souhlas se zpracováním osobních údajů. Tato povinnost představuje pouze jednu z povinností správce osobních údajů. Správce má však povinností mnohem více. Ochrana osobních údajů představuje poměrně málo známou a málo využívanou regulaci, kterou je však možno účinně využít při ochraně osobnosti. Více informací je možno nalézt přímo na stránkách Úřadu pro ochranu osobních údajů a nebo na specializovaných stránkách zabývajících se ochranou osobních údajů (www.oou.cz), na jejichž obsahu se naše advokátní kancelář rovněž podílí.